!Píšu recenze alb na objednávku!(více ZDE)

!Anketa o album prázdnin 2012 ZDE!

Motto století:
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek
Lenost jest motorem pokroku :-P


PÍSEŇ TÝDNE:

Marshall 50 anniversary Wembley - Londýn 22. 9. 2012

29. září 2012 v 14:11 | Mr. Madrak |  Můj deník
Ano, čtete dobře - Madrak se zúčastnil tak moc dalekého festivalu, jako byl právě ten výroční firmy Marshall.



Na tuto luxusní akci mě dostal mistr kytary Miloš Knopp, který pod značkou Marshall hraje a měl možnost sehnat lístky. Koupili se tedy letenky, levné ubytování a letělo se ve skvělé partě do Londýna, zaposlouchat se do skvělé muziky a projít se po krásném různorodém městě. A večer se šlo na věc.


Hala působila takřka liduprázdně, i když se tam nacházelo odhadem 10 000 lidí. Pro ty, kteří přišli dřív byla v hale i výstava zesilovačů Marshall, které jsme my ovšem přešli, protože jsme šly na poslední chvíli. Byli jsme ušetřeni klasického boje o místa, protože lístky byli jenom na sezení a každý měl své místo zarezervované. Sotva jsme dosedli, začlo se hrát. Uvítali nás nejdříve video názory hráčů z celého světa - živých i neživých - na zesilovače Marshall, které nemají ve světě konkurenci a jen tak mít ani nebudou. Poté se do akce pustila kapela firmy Marshall ve které za bicíma hrdě seděl Brian Tichý z Whitesnake, který opravdu zářil. Setlist byl poměrně kvalitní, ovšem ani jednu z věcí kterou hráli jsem neznal. Vše se změnilo s příchodem Timma Rippera Owense, který v doprovodu Douga Aldricha uchvátil celou halu s hromadou skvěle zazpívaných hitů. Heaven And Hell pro mě bylo pro celý zbytek večera nepřekonatelným klenotem - musím uznat, že když už ho nelze slyšet v podání Dia, je Owensova verze tou nejlepší možnou! Aby na své přišla i Aldrichova domácí kapela Whitesnake, bylo hned další Slide It In geniální volbou, ve které Timm dokázal svůj pěvecký rozsah. Pak nám na chvíli přišel "zamoderovat" úžasný Nicko McBrain z Iron Maiden, který následně usedl za svou soupravu a pustil se s ostatními do Maidnovské Flight Of Icarus, po které ovšem McBrain odešel a mockrát už se nevrátil. Aby ani Timm neopoměl kapely, ve kterých učínkoval, střihl si na závěr ještě Living After Midnight od Judas Priest.


Taktéž mě mile překvapil Corey Taylor z pro mne nepřísliš oblíbené skupiny Slipknot, který na pódium přiskočil na několik velmi úžasných okamžiků, jako byla třeba taková Pantera a jejich Mouth Of War, která nám připoměla zesnulého Dimebaga, který už bohužel není mezi námi a tak byl ve skvostném zastoupení Kerryho Kinga ze Slayer, který také přišel na tři písně z čehož Age Of Spades bylo naprosto dokonalé! Hned poté se za jásotu vrátil Timm a střihl si ještě jedny Judas Priest - Hell Bent For Leather. Na pódium se vrhnul Paul Gilbert, ale musím se přiznat, že v jeho písních sem se moc nevyznal a Gilberta samotného jsem také nepoznal napoprvé. Ovšem krásný v jeho podání byl Hendrix, který patřil k nejslavnějším hráčům na Marshall vůbec a rozhodně zasloužil si onen večer zaznít!




Nevím, kdo další se tam mihnul, ale atmosféra byla celkově dost slabá díky tomu že se sedělo a někteří lidé dokonce podřimovali. Vše probral až Zakk Wylde, který vzbudil největší jásot a v následujících vteřinách ukázal, kdo je dnes opravdovým králem kytarového nebe! Dvě skvostné písně Black Sabbath Into The Void a Fairiest Wear Boots, jako pocta někdejšímu chlebodárci Ozzymu a pak klenot jeho vlastní domovské kapely - píseň Still Born!! Vše si famózně sám odrzpíval a vypadalo to, že si písně uživá stejně jako my! Poté se odebral do zákulisí a nastoupil Yngwie Malmsteen s obtloustou postavou a ďábelsky rychlími prsty. Člověk si říkal, jak při takové rychlosti dokáže udržet rytmiku a pózovat a aby toho nebylo málo vzal kytaru a začal hrát zuby. Bohužel se po pár písních rozhodl trochu "zamachrovat" a začal si s kytarou házet, točit jí a podobně, což po sedmi minutách velmi ztratilo eleganci, ba to dokonce nudilo.


Jeho místo bleskurychle zaujal Joe Satriany, který do kytarové přehlídky vnesl více melodiky, což ovšem jeho kytarovou geniálnost nijak nepotlačilo, naopak velmi vynikla. Na několik písní se vrátil Gilbert, aby si dali neuvěřitelně chytlavou Going Down, ke které se připojil i Nicko. Osobně si tímto výstupem Satriani v mých očích dost polepšil, protože jeho výstup byl vážně grandiózní a ukázal, že aby člověk patřil k nejlepším kytaristům, nemusí umět jenom půlhodinové sóla.


Nutno podotknout, že za bicíma se lidé měnili jen z řídka, většinu odehrál Tichy, pak také výrazně figuroval Mikke Portnoy z Dream Theatru a nejméně toho odehrál Nicko z Iron Maiden, čehož byla velká škoda. Za basovou kytarou občas někdo známější figuroval, ale nikdo nějak nevynikal. Uznání mají lidé z kapely Marshall, kteří stále v pozadí takřka pořád, z toho se v doprovodu hvězd střídali jen dva kytaristé po celý večer. Nevím, co vše se tam mihlo mezitím, ale brzo nastoupil jako "poslední" hvězda večera Glenn Hughes s úžasným ječákem, jak nám sám brzo dokázal. Ovšem jeho písně v některých částích postrádali rychlost a ráznost, která už byla pár minut důležitá, aby lidé neusli. Poté co uvědl "úžasného" hosta z Free, který předvedl asi nejnudnější a nejzbytečnější výkon z celého večera, davy odházeli po stovkách z arény. Pak přiběhl na podporu Yngwie, což situaci o něco zlepšilo, ale světoborné to nebylo... Člověk by se těšil na pecky od Deep Purple a ono nic... až do samého závěru, kdy se vrátili všichni a za obrovské nadšenosti publika spustili Smoke On The Water, což bylo nejlepší možné zakončení!

Co dodat? Skvělá projekce, světelná show, kvalitní obsazení, na vystupujících bylo vidět, jak rádi hrají s lidma, s kterými do té doby neměli co dočinění a všichni rádi poslali tam nahoru díky Panu Marshallovi, za práci, kterou pro hudbu udělal tím, že přivedl na svět nejlegendárnější a nejkvalitnější zesilovače, kterým se věnoval až do svého sklonu!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 29. září 2012 v 18:12 | Reagovat

Musel to být skvělý zážitek, už jen ta atmosféra Londýna a slavné Wembley. Tiše závidím - ty se, člověče, taky dostaneš snad všude.:-)

2 Madrak Madrak | 29. září 2012 v 18:43 | Reagovat

Nějak mě až zaráží, jak se to všechno pěkně nachomejtne a co z toho vždycky vznikne :-)

3 pitris65 pitris65 | Web | 30. září 2012 v 18:58 | Reagovat

Koukám že tam byli samí perfektní kytarysti-tak trošku závidím i to Wembley.Takže sis to asi pěkně užil,co?

4 Madrak Madrak | 30. září 2012 v 19:34 | Reagovat

[3]: Zážitek neuvěřitelnej :-) Jsem strašně rád že jsem tam mohl být! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama